Staré nemusí být špatné

I když by měly být nové věci zásadně lepší, dokonalejší než ty staré, a i když tomu tak nejednou i je, přesto nebývá pravidlem zbavovat se bez lítosti všeho, čeho doba už dávno pominula. I když jsou dnes k dispozici třeba i daleko lepší věci, než jakými byly jejich předchůdkyně, nejednou se neobracíme zády k tomu, co už mělo možná skončit na smetišti dějin nebo na smetišti obyčejném.

Ne všechno staré je totiž přežitkem. Jsou i věci, které naopak s přibývajícím věkem nabývají na půvabu a tím logicky třeba i na hodnotě.
Pro mnoho lidí je tak takzvaný retro styl doslova tím, čemu propadli. Takoví lidé mají v oblibě leccos z toho, co už je staré, ne-li přímo prastaré. Uznávají, ba přímo milují oděvy, v jakých chodili po světě už jejich předkové, obstarávají si domů přístroje, jež jsou všelijaké, jenom ne moderní, jejich nábytek pamatuje daleko víc, než pamatují oni sami, a jsou na to dokonce pyšní.
A nejeden ze současných podnikatelů neváhá ani na okamžik a klidně si ve svém podniku vyvěsí na zdi i prastaré reklamní cedule. Ony svědky dávno zašlých časů, dob, kdy ještě byla reklama v plenkách a vypadala tak docela jinak než dnes. A byť by dnes takové cedule jako reklamní poutače už stěží fungovaly, přesto na leckoho zabírají. Nejen na svého majitele, libujícího si v historii, ale i na jeho zákazníky, kteří se také nejednou rádi vrátí do starých časů. Symbolicky, samozřejmě.

A je vcelku pochopitelné, že si člověk nemusí podobné cedule rozvěšovat jenom na své provozovně nebo v ní. Proti gustu žádný dyšputát, a když se to někomu líbí, ať si je rozvěsí klidně i po zdech svého bytu nebo domu, aby se mohl jejich starobylou krásou kochat i tam. Taková prastará cedule s reklamou na kávu v kuchyni rozhodně nikoho nenechá chladným, jakkoliv je samozřejmostí, že už se tam nevaří káva stejně jako za oněch časů, že už se na témže místě používá namísto smaltované konvice na kamnech a kafemlejnku elektrická varná konvice či dokonce nějaký ten kávovar.
Prostě nejednou platí, že co je staré, to je hezké. A nejinak je tomu i u věcí, jež možná ani tak staré nejsou, ale přesto odkazují na „staré zlaté časy“. Na něž leckdo z nás s nostalgií vzpomíná. Byť už by v nich dnes sotva chtěl žít.